Každý z nás musí mít ze zákona zaregistrovanou trvalou adresu. Na tu nám bude chodit především úřední korespondence a tu také budeme uvádět ve styku s úřady. To pro většinu z nás samozřejmě není problém, avšak jsou i lidé, kteří nikde nebydlí. K tomu mohou mít mnoho důvodů.
Jedním z nich je samozřejmě to, že se jedná o bezdomovce, ovšem není to jediný případ. Také se může týkat lidí, kteří hodně cestují a nemají stále bydliště, nebo žijí například v karavanu, se kterým jezdí z místa na místo. I tito lidé však samozřejmě mít adresu, kam jim bude chodit pošta. Zde máme hned několik možností.
Jednou z nich je virtuální trvalé bydliště Profi sídla. Jde o jakýsi typ pronájmu, kdy získáme od poskytovatele určitou adresu, kterou můžeme uvádět jako svou trvalou, pouze s tím rozdílem, že zde nebydlíme a jen si sem chodíme vyzvedávat poštu. Proto je také mnohem levnější, než klasický nájem.
Dále je to adresa na místním městském úřadě. Zde je výhodou to, že za ni neplatíme. Musíme se zde však pravidelně hlásit, abychom dokázali, že se v dané obci skutečně zdržujeme. Zde však vzniká otázka, zda se nejedná také svého o virtuální trvalé bydliště. Koneckonců, funguje to prakticky stejným způsobem. Avšak ve skutečnosti zde máme některé odlišnosti.
Tou hlavní je, že toto bydliště není poskytováno firmou, nýbrž státem samotným. Navíc zde mezi oběma stranami není žádná smlouva. Vlastník adresy také za tuto službu neplatí – to je ostatně důvod, proč ji využívají především bezdomovci a lidé sociálně slabší.
Která z variant je ale lepší? To záleží na naší situaci. Pokud nemáme stálé bydliště jen proto, že hodně cestujeme, pak se nám určitě více vyplatí to virtuální. Je s ním totiž spojeno mnohem méně povinností, a navíc vypadá i podstatně lépe na občanském průkaze. Avšak v případě, že nemáme finance a prakticky ani kde bydlet, pak je městský či obecní úřad pro nás tím pravým.