Telefony pouze pro boháče?

4 týdny ago Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Telefony pouze pro boháče?

Mnoho z nás bere v současnosti mobily jako samozřejmost, ne-li jako životní minimum. Věřte, nebo ne, nebylo tomu tak vždy. Na počátku rozmachu telefonních sítí a pevných linek, se jednalo o luxus, který si mohli dovolit jen ti nebohatší. Pojďme se společně tedy podívat na začátek telefonní éry.
starý telefon na zemi
12. září 1991 bylo přelomové datum. Toho dne byla v České republice spuštěna první telefonní síť NMT provozovaná společnosti EuroTel. Sítí ovšem nebyla pokryta celá republika, ale pouze malá část republiky (okolí Brna a Prahy). Všechna zařízení, které spadala pod tuto sít, měla předvolbu 601, nehledě na to, že zařízení neměli SIM kartu. Projevovalo se to tím, že telefonní čísla byla vázána na přístroj samotný (pokud zařízení přestalo fungovat, či bylo odpojeno, číslo přestalo existovat).
Celkové připojení k síti, zakoupení zařízení a provozování hovorů byla velice drahá záležitost. V roce 1994 bylo do sítě připojenou pouze dvacet sedm tisíc přístrojů, což je ve srovnání s dneškem nepředstavitelný rozdíl. Ovšem není divu, že počet rostl tak pomalu. Pouze za připojení k síti, si EuroTel účtoval okolo třiceti tisíc korun. Poté vás čekala koupě samotného telefonního přístroje, která se pohybovala okolo šedesáti tisíc korun. Máte-li pocit, že na to nemohl běžný občan v životě našetřit, máte pravdu. Průměrný plat se totiž pohyboval okolo čtyř tisíc korun.
Provoz takového zařízení přitom vyšel zákazníka zhruba na tři tisíce korun měsíčně. Účtovány přitom byly všechny odchozí, ale i příchozí hovory, což byl velice nevýhodný tarif.
stará pevná linka
Vlastnit jeden takový přístroj a naplno jej využívat, byla opravdu známka luxusu a bohatství. Až s rozmachem informačních technologií a nástupem konkurenčních sítí, se začali služby zlevňovat.
Pokud se vám tedy služby dnešních operátorů zdají být drahé, věřte, že oproti devadesátým letům, jsou téměř zadarmo.